Na Vánoční výpravu jsme se vydali do Kuřimi, kde jsme byli ubytovaní v pěkné nově zrekonstruované klubovně kuřimského skauta. Sešli jsme se v hojném počtu, celkem nás bylo 21. A tentokrát platilo pravidlo 'víc lidí víc zábavy', troufám si říct, že jsme si to všichni moc užili. A teď už ke konkrétním věcem, které jsme o víkendu zažili.
V pátek jsme nelenili a hned z vlakového nádraží jsme se vydali do Wellness Kuřim, kde jsme se vyřádili, především tedy na tobogánu, na kterém všichni strávili většinu času. Večer jsme popřáli Štěpánkovi k narozeninám, udělali jsme mu hobla, zazpívali mu a pak si dali sladkosti. Protože jsme po řádení ve vodě byli hladoví a znavení, snědli jsme všechno, co nám maminky připravili a všichni rychle zalezli bez řečí do svých spacáků. Na dobrou noc nám Anička přečetla pohádku a Vítek zahrál na kytaru.
Další den jsme pokračovali ve stejném sportovním duchu a vydali jsme se na horolezeckou stěnu. Každý šel do sebe, překonal svůj strach a všichni si to zkusili. Po cestě zpět se strhla velká sněhová bitka, do které se vžili i největší morousi a společně jsme si užili radosti z prvního letošního sněhu, který napadl zrovna 1.prosince. Kvůli delšímu dopolednímu programu se trochu opozdil oběd, zato nás však potom čekal špenát s bramborami a zasloužený polední klid. Odpolední program byl typicky vánočním, zdobili jsme totiž perníčky, které Bára s Aničkou všem napekly. U toho jsme si za doprovodu kytaristů zazpívali a splnili si pár minim. Po této odpočinkové aktivitě jsme vyběhli ven, kde už byla tma a my si zahráli na schovávanou, zapálili si prskavky a zahráli si pár hříček. Tím však sobotní program nekončí, protože po příchodu dovnitř již čekala další připravená aktivita, tentokrát teambuildingového rázu. Skupinky dostaly za úkol připravit v určitém časovém úseku večeři pro tým plus pro porotu. Hodnotil se vzhled pokrmu, chuť a jak v týmu spolupracovali. Všichni se s úkolem popasovali nad naše očekávání skvěle, sporupracovali a nevznikaly žádné výrazné problémy. Večer jsme ještě společnými silami připravili mrkvový salát a vyčerpaní padli do spacáků, mrtví už před pohádkou.
Poslední den jsme se museli sbalit, uklidit klubovnu a vyrazit směr domov. Nevzali jsme to však nejkratší cestou na nádraží, ale výletem až do lelekovic, odkud jsme jeli do Brna. Cesta již zimní krajinou byla krásná, avšak dosti chladná. Proto jsme se ještě před odchodem domů stavili na čaj do hospůdky v Lelekovicích jako odměna za celý víkend, který všichni perfektně zvládli. Všichni mají obrovsku pochvalu a díky za účast!
