Podzimní pochod jsme zahájili oddílově. My jsme se sešli ve čtvrtek odpoledne na nádraží Královo Pole, odkud jsme jeli do Pardubic. Po dlouhé cestě a mnoha minutách jsme konečně přijeli na určené místo – na ubytování. Spali jsme v prostorné tělocvičně Domu dětí a mládeže Dubina. Navečeřeli jsme se a šli spát.
V pátek jsme se vydali do centra Pardubic, prohlédli si renesanční zámek rodu Pernštejnů a vydali se pěšky do Království perníku. Během cesty tam jsme například přešli po mostě přes Labe, pohladili si kočky a užívali si na říjen teplý a sluneční den. V Království perníku jsme obdrželi víza pro vstup do království. Byli jsme zavedeni do velké roubenky – perníkové chaloupky – a prohlídka mohla začít. Zde jsme získali nový pohled na pohádku Jeníček a Mařenka, protože nám jej vyprávěla ježibaba, která tvrdila, že byla o perníky okradena, dozvěděli jsme se však i něco málo o historii pardubického perníku. Například to, že první perníkářská továrna byla postavena v Hradci Králové. V chaloupce se byly vystaveny reprezentativně ozdobené perníky, které jsme si mohli i zakoupit. Po prohlídce jsme se vydali pěšky zpět, naskytl se nám i výhled na Kunětickou horu a tamní hrad, kam nám už však ale nezbyl čas. Večer byl ještě menší program, během kterého byly děti rozděleny do dvou skupinek a měly za úkol se vyfotit u různých objektů, hodnotilo se provedení, kreativita a počet splněných úkolů. Po ukončení hry následovala večerka.
Sobotu ráno nás čekala na zámku prohlídka krytu civilní obrany, který byl vybudován v roce 1953, vyzkoušeli jsme si roli spojaře, dozvěděli se, jak používat dozimetr, a změřili si svoji hlavu, abychom zjistili velikost plynové masky. Na konec prohlídky jsme se rozdělili do skupinek a zkusili si vyřešit za pomoci naších rozhodnutí, situaci, která by nastala v případě hlášeného bombardování Pardubic. Další prohlídka byla o legendách a pověstech v Pardubicích, při níž nám bylo hravým výkladem vyprávěno o příbězích vybraných svatých. Odpoledne jsme na hlavním nádraží nasedli na autobus, který nás zavezl do Čeperky, kde proběhlo setkání s ostatními oddíly – a tak začíná společná část podzimního pochodu.
Společná část
V sobotu ve čtyři hodiny se všechny oddíly sešly v Čeperce. Po večeři následovala pauza na trávení a čekala nás hra za tmy, kdy bylo účelem postavit elektrárny, obnovit dodávku proudu a utéct zombíkům. Po této náročné hře jsme se odebrali do postelí a usnuli.
Neděle začala snídaní a pokračovala uklízením tělocvičny, chodeb, WC a kuchyňky. Za chvíli nebylo co na práci, a tak se hladoví zeesáci naobědvali a potom se odebrali na nádraží, odkud jel vlak. Čekaly nás 3 přestupy do autobusů a vlaků, vše jsme však zvládli a o půl čtvrté odpoledne se shledali s rodičemi.
