Třetí pochod jsme zahájili společně se všemi oddíly na Balatonu, kde probíhala snídaně a relax. Po strávení jídla jsme vyrazili směrem Tanečnice. Výstup to byl náročný. V půli cesty a v půli kopce jsme rozložili okolo sebe batohy a naobědvali jsme se. Vzhledem k náročnosti a tíze našich krosen jsme vyčerpaně usnuli a tím zahájili polední klid. Po chvíli jsme se však vydali dál k vrcholu hory. Jakmile jsme tam všichni došli, nachystali jsme si večeři. K ní byly tortilly s masem, kukuřicí, vlastnoručně vyrobeným dipem od Kačky, kečupem, rajčaty… Ještě chvíli po jídle jsme si zaběhli se podívat na krásný západ slunce. To prosvítalo skrz mraky a vytvářelo červánky, osvicovalo okolní hory a údolí, na které jsme měli výhled, a ozařovalo vysílač na Radhošti. Po této podívané jsme se vypravili spát. Následující den byl odstartován snídaní a balením. Čekalo nás docela dost kilometrů, avšak jsme po noci nabrali síly. Naštěstí jsme byli na nejvyšším vrcholu na naší trase, takže už nás žádné kopce nečekaly. Klidným tempem jsme došli až na Soláň, zde jsme si objednali kofolu a podívali se na zvonici. Po další chůzi jsme se zastavili a vyrobili česnekovou pomazánku k obědu. Další kroky nás vedly stále dál a dál, přes les, přes vesnice, přes cesty a přes pole, až do nám známé obce Karolinka. Už hrozně unavení jsme potřebovali přestávku a dohodnout se, že až dojdeme k Balatonu, vykoupeme se. To se taky stalo, osvěžili jsme se, navečeřeli a usnuli po náročném dni. Ráno po snídani jsme zamířili na hřiště na beach volejbal, kde na nás čekali druháci, jak už je zvykem, abychom si s nimi zahráli přehazku, vybíjenou a volejbal. Po téměř vyhraných zápasech jsme se odebrali do Nového Hrozenkova do školy, vysprchovali se, najedli a čekali na večerní program.
