Náš pochod nezačal úplně nejlíp. Vlastně vůbec nezačal, když měl. Okolí tábora totiž zachvátily deště, a tak jsme se rozhodli vyčkat, dokud se počasí krapet nezlepší. Nakonec jsme si troufli jít nepřízni počasí vstříc a vyrazili jsme už ve čtvrtek odpoledne. Naše kroky vedly na autobusovou zastávku v Rozkoši, kde nám alespoň chvíli nepršelo na hlavu. Na tu nám nepršelo ani následujících 20 minut, které jsme strávili v autobuse cestou do Jevišovic. Tam jsme se chvíli zastavili na teplou polévku. Pak jsme pokračovali až ke zřícenině Bukovina, v jejímž okolí jsme strávili celý další den. Třetí a zároveň poslední den pochodu se nesl ve znamení nenáročného pěšího přesunu zpět do tábora. Rychle jsme se „znovuzabydleli“ a po zbytek dne se s ostatními dělili o své pochodové zážitky.
